Joža Uprka

Narodil se roku 1861 v Kněždubě, jako prvorozený syn Jana Uprky a jeho druhé ženy Evy roz. Machálkové.
Měl ještě dva bratry, František byl sochař a Martin sedlák, sestra Běta se provdala roku 1884 do Hroznové Lhoty za kováře Martina Lagu.

Už i jeho otec byl umělecky založená duše, a přestože měl se statkem a hospdářstvím práce až nad hlavu, na celém statku byla znát jeho záliba v malířství a smysl pro výzdobu.

Joža Uprka chodil do školy ve Strážnici, ale jenom do kvarty. Pak se přihlásil do Olomouce na "německý učitelský ústav", odkud ale přešel na olomoucké Slovanské gymnázium. Po dokončení gymnázia, pokračoval ve studiích na pražské a poté i na mnichovské akademii. Během studií založil spolu s dalšími akademiky spolek "Škréta", jeho hlavní náplní bylo pořádat výstavy, přednášky a sbližovat se se slovanskými studenty. Od dubna 1885 byl Joža Uprka předsedou spolku. Začali vydávat i vlastní časopis nazvaný "Paleta".

Po studiích se vrátil do svého rodného kraje kolem Hroznové Lhoty. Tady taky vzniklo jeho rozsáhlé dílo. Uprkova tvorba vycházela z jeho rodného kraje, se slavnostmi, zvyky, obřady i každodenním životem zdejšího lidu. Obdivoval se kráse lidových krojů. V roce 1894 dokončoval velký obraz "Pouť u svatého Antonínka" a začal pracovat na svém později neslavnějším obraze "Jízda králů". Tomu však předcházelo mnoho akvarelových i olejových studií, což ho finančně značně vyčerpávalo. Přátelé ho ale v práci podporovali. Radili mu, aby svůj obraz "Pouť u svatého Antoníka" vystavil v Praze v Topičově salónu, neboť rok předtím získal právě tento obraz vysoké ocenění na Salónu pařížském - Mention honorable. Obrazu si všiml velký znalec umění, švýcarský publicista William Ritter, který pak o moravském umělci psal ve švýcarských, francouzských, německých, italských i anglických časopisech.

Nakonec, roku 1895, udělila Česká akademie Jožovi Uprkovi druhou zlatou výroční medaili, za obraz "Pouť u svatého Antonínka".

Za zmínku stojí i to, že v říjnu téhož roku požádal Jožu Uprku Leoš Janáček o namalování pozdravné adresy, kterou chtěl skladatel dát dr. Vladimíru Lažanskému při zakončení Národopisné výstavy v Praze. Malíř svolil a namaloval postavu Vlčnovjana z "Jízdy králů".

Roku 1897 namaloval Uprka svůj nejznámější obraz, "Jízdu králů", a to hned ve dvojím zpracování. Druhá verze je odborníky oceňována jako jeho nejzdařilejší dílo.

Uprka původně koupil malý domek v Hroznové Lhotě jako ateliér. Ten byl pak přestavěn na vilu podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Scházeli se tu zajímaví lidé, zejména z uměleckých kruhů, jako například Alois a Vilém Mrštíkové, Hanuš Schwaigr, Zdenka Braunerová, Herbert Masaryk, Leoš Janáček, Vítězslav Novák.

Joža Uprka se 15. 5. 1899 oženil s Anežkou Králíkovou ze Svatobořic. Anežka byla lidová malířka, malovala olejovými barvami slovácké ornamenty.

Na jaře roku 1902, navštívil Hroznovou Lhotu slavný francouzský sochař August Rodin. Byl okouzlen moravskými kroji, hudbou, i vroucím a přátelským přijetím, které se mu od Joži Uprky dostalo.

Roku 1939 se Uprkův zdravotní stav zhoršil. Dne 12. ledna 1940 o půl páté hodině ráno zemřel na své vilce v Hroznové Lhotě. Pohřben je na Slováckém Slavíně v rodném Kněždubu.